Délka trasy:
10 km (s odbočkami až 16 km)
Náročnost trasy: Lehká, ale s větším převýšením
Nastoupáme celkem: 238 m
Povrch trasy: Upravený štěrk a písek
Hustota dopravy: Źádná
Cyklotrasa je vhodná pro: Trek, cross a MTB
Cyklotrasa 2254 byla vyznačená v roce 2010 a nahradila a doplnila tak z části starý okruh označený tehdy jako V. Nová trasa nyní spojuje rozcestí cyklotras u Králova Kamene, nedaleko Kladské s Horními Lazy. Trasa vede převážně po lesních cestách, místy s velkým stoupáním a není vhodná pro menší děti.
Průjezdní místa (PM):
Rozcestí u Gongu - 0 km (rozc. s CT
2140)Na rozcestí s cyklotrasou 2140 (M.Lázně - Potok Rota) nedaleko myslivny Králův Kámen začíná značení naší dnešní trasy. Ještě před pár lety v těchto místech bývala památka na bývalého Krále smrků. Šlo o výřez kmene smrku, zavěšeného na řetězech, takže vypadal jako gong a také se mu tak říkalo. V průměru měl kolem metru a do jeho letokruhů byly zatlučeny hřebíky sloužící jako vodítka k cedulkám připomínající události v roce, kdy daný letokruh narostl. Gong tu býval ještě na počátku tisíciletí, ale pak se na něm vyřádil jakýsi negramotný vandal. Nejprve přestříhal a zohýbal vodící dráty a nakonec celý gong strhl. Dlouhou dobu
ve směru trasy 2140 na Potok Rotu a pak navždy zmizel.
Králův Kámen - 0,3 km (rozc. s CT
2142)
Vydáme se tedy po trase 2254 a hned na začátku budeme projíždět kolem malebné
.
Byla postavená v roce 1913 ve stylu švýcarských srubových domů, podobně jako sruby na nedaleké Kladské. Dnes je využívána lesní správou.
Hned za hájenkou je rozcestí se silnicí, kde se napojíme na trasu 2142 a krátce s ní pojedeme na další rozcestí.
U Jedlí - 0,8 km (rozc. s CT
2142)Na rozcestí s turistickým názvem U Jedlí se naše cyklotrasa odpojí od trasy 2142, která pokračuje na Kladskou a odbočíme vlevo na lesní cestu. Je zde rozcestník jak pěších i cyklistických tras. Dál pokračujeme lesem tzv. Bašusovou cestou až k rybníku.
Rybník Uhlíř - 2,6 km (rozc. s CT
2135
)
Rybník Uhlíř byl založen pro potřeby nedaleké šachty a k zavlažování lesních školek. V padesátých letech byla totiž nedaleko odtud otevřena nová uranová šachta, která ke svému provozu potřebovala hodně vody. Těžba uranových rud probíhala mezi Kynžvartem a Kladskou už od počátku padesátých let a postupně zde byly vyhloubeny dvě jámy. Těžba zde dosáhla vrcholu v období let 1955 - 1958 a byl zde vytvořen samostatný závod Kladská. Šachta 1 ukončila těžbu v roce 1963, Šachta 2 zůstala v provozu ještě v roce 1980. Obě důlní díla se nacházela při levé straně silnice na Kynžvart. Na silnici odbočíme vlevo a jen kousek sjedeme silnicí na další rozcestí.
Bašus - 2,8 km (rozc. s CT
2135)Toto místo je známo pod názvem Bašus. Dříve tu byla hranice mezi panstvími Teplá a Kynžvart a stávala tu Kladská myslivna (Glatzener Jägerhaus). Do roku 1786 byla hranice uzavřena závorou, panství byla oplocena a hranice přísně střežena. Kníže Metternich z Kynžvartu a Schönburg z Kladské se totiž neměli moc rádi a to se přenášelo i na jejich zaměstnance. A tak se jednou stalo, že lesník bydlící v hájence, byl ve dveřích svého stavení zastřelen lesníkem z kynžvartského panství, střelou do břicha. Odtud název Bašus z německého Bauchschuss - střela do břicha. Na památku této tragické události byl proti vchodu do hájenky postaven pomníček. Dnes už tu pomníček ani hájenku nenajdeme, zchátralá opuštěná hájovna byla v roce 1964 zbořena.
Nad Kynžvartem - 5,6 km (turist. rozc.)Zde můžeme odbočit po žluté turistické trase k hradu. Je třeba upozornit, že hrad je vzdálen 1 km a musíme sjet o 60 výškových metrů dolů a pak se po stejné cestě zase vrátit. Jinak pokračujeme po cyklotrase lesní cestou až na silnici.
Hrad Kynžvart - odbočka z trasy 1 km
Hrad byl založen českým králem Přemyslem Otakarem II. ve druhé polovině 13.století a jeho úkolem bylo střežit důležitou obchodní cestu na západ. Dvakrát byl královský kynžvartský hrad zpustošen, v roce 1347 a v roce 1506. Pokaždé byl znovu vybudován, ale nakonec ztrácí již pro krále význam, neboť se mezitím podstatně změnila hospodářská i politická struktura Čech i válečná taktika tehdejšího vojska. A tak byl hrad v 16.století prodán do soukromých rukou českému rodu Pluhů z Rabštejna. Po nich se v držení hradu vystřídali další šlechtické rody - Švamberkové, Zedwitzové, Schirdingové a konečně od r.1630 Metternichové, kteří drželi hrad až do roku 1945 , kdy přechází do majetku československého státu.
Když v době třicetileté války, v r.1630, koupili hrad Metternichové, byl sice již značně zchátralý, neboť za uplynulých 120 let nebyl vůbec opravován, ale přesto byl ještě použitelný natolik, že mohl být krátce na to zpustošen potřetí. Bylo to v r.1648, kdy hrad oblehli Švédové, a za střídavého štěstí obou válčících stran, Švédů i císařského vojska, ho zničili tak, že již nikdy nebyl znovu vybudován a zůstal od té doby až dodnes zříceninou. Panstvo pak přeložilo své sídlo do nově vybudovaného sídla v údolí - Kynžvartského zámku.
Rozcestí se silnicí - 7,5 kmZde najíždíme na silnici, odbočíme vpravo a pokračujeme po ní do Vysokého Sedla. V mapě, na kterou nás odkazuje bod 8 je trasa zakreslena nesprávně.
Vysoké Sedlo - 7,9 km 
Leží mezi nejvyššími vrcholy Slavkovského lesa - Lesným a Lysinou. Je přístupné po silnici z Kynžvartu, která je v sedle nejvýše položenou silnicí ve Slavkovském lese. Je zde turistické rozcestí žluté a modré pěší trasy. Po modré prochází mezinárodní dálková turistická trasa E3, spojující Atlantik s Černým mořem a žlutá je značená pro cyklisty také jako spojka na Kladskou.Chráněná krajinná oblast Slavkovský les byla vyhlášena 3. května 1974 v lázeňském trojúhelníku Karlovy Vary - Mariánské Lázně - Františkovy Lázně s cílem chránit pramennou oblast léčivých vod. Za sídlo správy CHKO byly zvoleny Mariánské Lázně. Dříve se nazýval Císařský les a má charakter náhorní plošiny. Nejvyšší vrcholy jsou Lesný - 983m, a Lysina - 982m. Vrcholy jsou od sebe vzdálené 3 km a mezi nimi je Vysoké sedlo 903 m, ale turisté sedlo znají spíše pod názvem "Kóta 903". Tak je nazváno i rozcestí modré a žluté značené cesty v sedle.
Ze sedla je možné dojet na samý vrchol Lesného, ale je to po těžké lesní cestě vhodné jen pro MTB.
Lesný (Spitzberg) 983 m - odbočka z trasy 1,2 km
Vrch Lesný je nejvyšším vrcholem Slavkovského lesa a v některých mapách se jmenuje také Jarov, ale jeho původní název byl Špičák. Vrchol, spolu se sousední Lysinou patří k nejchladnějším a nejvlhčím místům celého Slavkovského lesa s dlouhodobým průměrným ročním úhrnem srážek nad 900 mm a průměrnou roční teplotou kolem 5 °C.
V souvislosti s nejvyšší horou Slavkovského lesa je zajímavá informace pocházející z roku 1924, kdy se blízké Mariánské Lázně pokusily vyhlásit první zimní sportovní sezónu. Období krátce po válce nepřálo příliš návštěvnosti zdejších lázní, a tak se zrodil nápad prodloužit lázeňskou sezónu přes zimu. Místní klub WSC (Winter Sport Club), čítající 120 členů, přesvědčil některé hoteliéry, aby svá zařízení nechali otevřená také v zimě, a to od prosince 1923 do března 1924. V tomto období byla vyhlášena první zimní sezóna a členové klubu připravili pro sportovní veřejnost zajímavý program. Právě pro běžkaře byla v nabídce řada lyžařských výletů do blízkého okolí, z nichž jeden měl svůj cíl právě na vrcholu Lesného.Za druhé světové války sídlila na Lesném německá vojenská jednotka, která zajišťovala protivzdušnou službu pro M.Lázně. Na konci 80.let až do roku 1990 bylo na Lesném vojenské stanoviště spojařů z Karlových Var. Vojáci tu měli k dispozici pojízdnou stanici RDM-6 na podvozku ZIL 131 a dřevěný srub. Dnes je výhled z Lesného jen dvěma průseky.
V Lazech přijedeme k horní křižovatce, kde je rozcestník s trasou 2023 a 2136, kde naše trasa končí. Cyklotrasa 2023 odtud vede na Dolní Žandov a trasa 2136 tudy prochází z Kladské na Kynšperk. Býval zde panský kravařský dům, kde bydleli pasáci a pacholci, kteří svým pánům v okolí pásli jejich stáda.
Horní Lazy (Perlsberg) - km (odb. z trasy 0,8 km)
Obec Lazy téměř zanikla po vyhlášení Slavkovského lesa vojenským cvičištěm hned po 2. sv.válce. Vojáci tu za krátkou dobu vystěhovali většinu poválečných dosídlenců a v obci zůstalo jen pár domů.Původní pojmenování obce pochází ze jména Perl, znamenalo tedy Perlová Hora. Podle pověsti byl název odvozen od výskytu granátů. Nynější název Lazy vyjadřuje polohu ve stráni, na svahu. První zmínka pochází ze 14. století, v roce 1850 se pak Lazy osamostatnily od statku Žitná. Smrtelnou ránou pro obec však bylo zřízení vojenského újezdu. V Horních Lazech se zachovala malá část zástavby, Dolní Lazy zanikly úplně, dnes je připomíná jen zrekonstruovaná kaplička. V Lazech působili dobrovolní hasiči, mužský pěvecký spolek, vzniklo i ochotnické divadlo a stály zde dvě školy. Na potoce Velká Libava stál mlýn na mouku a o kousek dál byla pila, která zpracovávala dřevo pro hnědouhlené doly v Sokolovské pánvi. Dnes jsou Lazy už jen rekreační osadou. Jedinou zajímavostí tu je chráněný Pastýřský buk. Údajně ho vysadili pastýři, kteří zde v minulosti pásli krávy.
Datum aktualizace