Délka trasy:
9 km (s odbočkami až 11 km)
Náročnost trasy: Střední
Nastoupáme celkem: 250 m
Povrch trasy: Asfaltové cesty 50%, štěrkové cesty 50%
Hustota dopravy: Minimální až žádná
Cyklotrasa je vhodná pro: Turistická kola (cross, treking)
Cyklotrasa 2140 byla vyznačena v roce 2009. Popis trasy je zde uveden se startem v Mariánských Lázních, proto trasa po celé své délce většinou stoupá do kopců. Nejprudší úsek - kolem mariánskolázeňské úpravny vody - je ale veden po lesní asfaltce, takže se dá trasa celkem obstojně zvládnout na turistickém kole. Pokud pojedete po trase obráceně, tak až budete sjíždět do M.Lázní dejte
pozor na 3 retardéry - takové asfaltové hrby, které nejsou moc vidět a ztrácí se pod jehličím. Jsou velice nebezpečné, a pokud na ně najedete moc rychle, tak s vámi pěkně zacvičí. Nahoře na ně upozorňuje dopravní i cyklistická značka.Trasa sice začíná na cykloterminálu u hotelu Silva, ale my výlet začneme na kolonádě v Mariánských Lázních.
Průjezdní místa (PM):
Mariánské Lázně (Marienbad) - 0 km
V centru lázní si můžeme prohlédnout hlavní kolonádu (dnes technická památka), pavilon
Křížového a
Karolinina pramene a největší lákadlo všech návštěvníků města - Zpívající fontánu.
Lázeňská kolonáda je dlouhá 119 m a v roce 1889 nahradila starou zděnou, rekonstruovaná v roce 1981. Je to novobarokní litinová kolonáda, jejíž stavitelem byl Johann König podle plánu vídeňských architektů Miksche a Niedzielského. Litinovou konstrukci tehdy vyrobily strojírny knížete Salma v Blansku. Unikátní je dřevěný kazetový strop s nástropními freskami z r.1979 od ak. malíře Vyleťala. Před kolonádou najdeme popsáno složení sedmi hlavních
ve městě.Pavilon
byl postaven roku 1818 a roku 1913 přestavěn do současné podoby. Empírovou stavbu s kopulí a zlatým patriarchálním křížem nese 72 jónských sloupů. Postupně byl doplňován skleněnými stěnami, které chrání hosty před nepřízní počasí. Uvnitř najdeme bustu dr. Nehra, prvního lázeňského lékaře, který je pokládán za medicínského zakladatele lázní.
Pavilon
pochází z roku 1989, kdy byl zcela nově vystavěn jako kopie toho původního z roku 1869. Při rekonstrukci byla postavena nejprve
o 20 m blíže ke kolonádě a potom byla původní stará kolonáda odstraněna. Pramen dostal jméno podle Karoliny Augusty, manželky císaře Františka I. Do pavilonu je také přiveden Rudolfův pramen až z Úšovic. Dlouhou dobu nesl pavilon jméno podle Rudolfova pramene, nyní je na pavilonu uveden název "Kolonáda".
byla vybudována v letech 1982 - 1986 při rekonstrukci promenády. Je tvořena kamenným květem a ocelovým středem. Působivé vodní obrazce jsou sladěny s hudbou a vše je řízeno počítačem. Nejsilnější prostřední špric stříká do výše 6 metrů. Technické zázemí včetně reproduktorů a nádrže na 25 kubíků vody je uschováno pod fontánou. Fontána hraje od května do října, od 9 do 22 hodin každou lichou hodinu.
Nedaleko kolonády můžeme ještě navštívit kostel Nanebevzetí panny Marie, nebo Městské muzeum na Goethově náměstí. Pak se vrátíme na začátek cyklotrasy 2140.
Palladio - 0,3 km
Cestou projedeme kolem hudební školy, za ní se držíme se vpravo a pokračujeme Chopinovou ulicí. Vpravo si všimneme lázeňského domu Palladio. Dům postavený podle architekta Josefa Schaffera udivuje překrásnou fasádou ve stylu pozdní italské novorenesance s deseti monumentálními sloupy s toskánskými hlavicemi. Schaffer nazval dům podle Andrea Palladia (1508-1580), slavného italského architekta pozdní renesance a stavitele paláců a kostelů v Benátkách. Dnes je dům součástí hotelu Svoboda a patří společnosti
Léčebné lázně Mariánské Lázně.
Tady ve
začíná, kromě jiných, i naše značená cyklotrasa 2140. Najdeme tu velký rozcestník s odbočkou do centra města a panely s mapou tras v okolí Mariánských Lázní a dalšími informacemi.
Geopark - odb. z trasy 0,5 km
V cykloterminálu U Lesního pramene, kde začíná cyklotrasa 2140, můžeme hned z trasy odbočit a navštívit místní Geologický park. Odbočíme po trase 361 vpravo a do geoparku, který je součástí rezervace Žižkův vrch. Pokud u zastavení č.17 odbočíme, dostaneme se na první světové války. Pak se zase vrátíme zpět a před výjezdem na silnici si ještě v pravo mezi stromy všimneme Kapličky lásky.Kaplička lásky (Laska-Kapelle) - odb. z trasy 0,1 km
Obvykle si turisté kapli spojují s nejkrásnějším lidským citem. Ale skutečnost je trochu jiná. Kaple dostala jméno po slavném řediteli mariánskolázeňského divadla Juliu Laskovi (řediteloval 1889-1921) a kaple se správně jmenuje Kaplička Lasky (Laska-Kapelle). K uctění památky své zemřelé matky nechal Julius Laska zdejším stavitelem Josefem Forberichem postavit novogotickou kapli Panny Marie Bolestné a v roce 1909 ji vysvětil tepelský opat Helmer. V kapli jsou na stěnách pamětní desky na slavného ředitele a na opata Helmera. Po roce 1945 už se jí říkalo Kaplička lásky. V 90. letech se uskutečnila v kapličce i první svatba.
Lanové centrum - 0,7 km
Sejdeme od kaple k silnici a odbočíme vpravo na naší trasu. Když po silnici vyjedeme do mírného stoupání, tak po chvilí přijedeme k lanovému centru. Bylo postaveno vysoko v korunách smrků naproti tenisovým kurtům v roce 2008. Otevřeno mají od dubna do října od 9 do 18 hodin a si užijí si tu své jak dospěláci, tak i děti.
Střelnice - 0,9 kmOdbočka vlevo vede k hotelu Střelnice. Původně to byla opravdová střelnice a vznikla v revolučním roce 1848, kdy byl zrušen poddanský poměr lázní vůči tepelskému klášteru a v Mariánských Lázních pak byla založena Národní garda. Byla jim tady postavena nová střelnice, aby zde mohla garda cvičit. V té době ovšem nešlo o sportování, ale o skutečný vojenský výcvik ve střelbě. Garda však byla za 2 roky zrušena a střelnice se zastřešeným pavilonem zůstala k dispozici lázeňským hostům. Střelnici navštěvovala především ruská, polská a maďarská šlechta nebo angličtí lordi. V dřevěné hale byly ještě před desítkami let vystaveny prostřílené terče šlechticů a hostů, mezi nimi i terče anglického krále Eduarda VII., místního lékaře Kratzmanna, hraběte Szeglesiho z Topolčian aj. Postupně byly ale všechny terče rozkradeny. Po druhé světové válce se střelnice ujal Svazarm, a protože nebyla střelnice příliš udržovaná a stále chátrala, tak byla v roce 1985 přestavěna na podnikovou zotavovnu městského dopravního podniku Mariánské Lázně. Dnes na místě bývalé střelnice stojí tříhvězdičkový hotel Střelnice, který je ale již několik let uzavřen.
Historický vodojem - 1,5 km (rozc. s CT
2142)Před Lunaparkem na rozcestí se odpojí trasa 2142 a odbočí vlevo, my pokračujeme rovně. Po chvíli si po levé straně si můžeme všimnout starou cihlovou nádrž na pitnou vodu. Je to starý vodojem, vybudovaný v roce 1894 a dnes už je mimo provoz. Po roce 1893 mělo město nedostatek pitné vody, a tak ve velmi krátké době bylo jímáno v okolních kopcích přes 30 pramenů a svedeny byly sem do vodojemu. Domek za vodárnou bylo kdysi obydlí vodárenského technika. Stavbu prováděla tehdy firma Emil Wachtler z Prahy. Po uzavření vodárny byla postavená nová úpravna nad Lunaparkem.
Lunapark - 1,7 kmNa místě dnešní kavárny Lunapark byla v roce 1860 postavena tepelským klášterem
, později přeměněná na kavárnu Maxthal. Pila i kavárna byly pojmenovány podle Maxova údolí. To zase dostalo název podle opata Maxmiliana Liebsche, který nechal údolí upravit a založit tu cesty. Vlevo od Lunaparku bývalo přírodní divadlo, z jehož jeviště je nyní malý rybníček za restaurací, lavičky na stráni byly rozebrány a zůstala pouze uzavírající zeď jako poslední památka na přírodní divadlo.
Úpravna vody - 2,2 kmNa následující křižovatce odbočíme ze silnice vlevo k úpravně vody Mariánské Lázně. Ta byla postavena v roce 1961 a byla do ní přivedena i voda z nedaleké přehrady, která před tím sloužila jako zdroj užitkové vody a byla do města vedena samostaným potrubím. Do úpravy se přivádí i další voda z několika pramenišť z okolí.
Mariánskolázeňská přehrada má zajímavé prvenství - je to první údolní sypaná přehrada v Rakousko-Uhersku a byla stavěná v letech 1894-1896. Od odbočky k úpravně je k ní dostaneme po silnici a je to necelý kilometr.
Dál pak pokračujeme kolem úpravny prudkým stoupáním a musíme překonat výškový rozdíl 120 m na vzdálennosti 1,2 km, což je sklon 10%.
Duncanova (Dankenova) vyhlídka - 3,4 kmVystoupáme na vrchol hřebene, do nadmořské výšky kolem 815 m. V místech, kde silnička se prudce točí vlevo, si můžeme všimnout jižním směrem, asi tak 100 m od cesty, malé skalky. To je zanikající Duncanova vyhlídka. Na mapách se stále uvádí, ale již léta je výhled zarostlý stromy.
V době, když se stavěla přehrada Mariánské Lázně (dnes se jí také říká Kamenný potok) chodili často lázeňští hosté a další zvědavci na staveniště a pozorovali čilý ruch dělníků. Ke stavbě hráze, která byla ve své době první sypanou hrází ve střední Evropě, bylo používáno kamene, který se lámal nedaleko odtud, na kopci asi 800 metrů západně od přehrady. Mezi lomem a staveništěm přehrady byl tehdy postaven dopravník pro dopravu vylámaného kamene k přehradě.
V této době navštívil Mariánské Lázně lord Duncan (Danken), který nad lomem, na malé skalce zřídil vyhlídkové místo. Postupem doby byl ale výhled zakryt rostoucími smrky. Dnes na skalisku můžeme vidět jen staré železné zábradlí a v blízkosti vyhlídky tři jezírka. Ta vznikla lámáním kamene a tradovalo se, že ukrývají válečné dokumenty a zbraně wehrmachtu.
Králův kámen, u Gongu - 5,5 km (rozc. s CT
2254)Trasa nás zavede na prostornou louku, k rozcestníku cyklotras. Naše trasa 2140 pokračuje vpravo lesní cestou a vlevo vede trasa 2254 kolem myslivny přes Bašus do Lazů. Malebná
(1913) je postavená ve stylu švýcarských srubových domů, podobně jako sruby na nedaleké Kladské.
U myslivny ještě před pár lety byla památka na již zaniklého Krále smrků a říkalo se jí Gong. Šlo o mohutný výřez kmene smrku, zavěšeného na řetězech, takže vypadal jako gong. V průměru měl kolem metru a do jeho letokruhů byly zatlučeny hřebíky sloužící jako vodítka k cedulkám připomínající události v roce, kdy daný letokruh narostl. Gong tu býval ještě na počátku tisíciletí, ale pak se na něm vyřádil jakýsi negramotný vandal. Nejprve přestříhal a zohýbal vodící dráty a nakonec celý gong strhl. Dlouhou dobu
a pak navždy zmizel.
Dál pokračujeme naší trasou k Popravčí louce.
Děkujeme Járovi Krejčímu za poskytnutí obrázku Gongu.
Popravčí louka - 7,2 kmNa rozcestí pěších tras červené a žluté "Pod Popravčí loukou" se stáčíme vlevo a pokračujeme dál po té lepší cestě.
Název louky sahá údajně až do 16. století. Jde prý ale jen o špatně přeložený název z německého "Mordschlägerin Wiese", tedy něco jako „Louka vražednice“. V pověstech se traduje, že zde matka zabila své dítě. Na místě údajně byla šibenice, ale není doloženo, že by se zde popravčí místo skutečně nacházelo.
Na konci 2. světové války tudy procházel pochod smrti žen z koncentračního tábora ve Svatavě. Uskutečnil se 22. dubna 1945, kdy asi 130 žen bylo hnáno skrz tehdejší Císařský les.
A to už jsme na konci naší značené trasy. Trasa vyúsťuje na silnici spojující Kladskou a Prameny.
Od rozcestí u Králova kamene jsme stále měli po levé straně cesty rezervaci Tajga. To je jedno z pěti chráněných rašelinišť v okolí Kladské. Rezervacemi byly vyhlášeny již v roce 1933 a tehdy se jmenovaly - Glatzfilz, Birkfilz, Zangfilz, Gansenwaldfilz a Schachtwiesfilz. Nyní je známe pod jmény Tajga, Lysina, Paterák, Malé rašeliniště a Husí les a tvoří nejcennější oblast CHKO Slavkovský les.
Odtud se pak můžeme vrátit do Mariánských Lázní přes Kladskou, nebo můžeme pokračovat na kole přes Prameny a pak na Bečova do údolí Teplé, nebo do Sokolova na cyklostezku Ohři.
Datum aktualizace