Cestovní ruch a lázeňství má z ekonomického hlediska pro Karlovarský kraj významný multiplikační efekt. Značným způsobem ovlivňují rozvoj regionu, pomáhají tvořit hrubý domácí produkt a jsou zdrojem zaměstnanosti místních obyvatel.
Význam cestovního ruchu pro hospodářství na úrovni krajů lze vyjádřit i podílem na celkovém objemu hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví, vždy přímo v daném regionu. Nejvyšší hodnoty vykazuje Karlovarský kraj dlouhodobě. V roce 2023 cestovní ruch tvořil tvořil 4,5 % regionální hrubé přidané hodnoty (5,2 miliardy korun – nejvíce z celé republiky).
Karlovarský kraj vykazuje pravidelně nejvíce osob zaměstnaných v cestovním ruchu - v roce 2023 v tomto sektoru pracovalo 10,8 tisíce osob, což představovalo podíl 8,3 % na zaměstnanosti v kraji. V oboru zde působil zhruba každý dvanáctý pracující. Vyšší objem lidské práce v tomto regionu typicky souvisí i s převážně lázeňskými a welness službami.
Cestovní ruch se v Česku v roce 2020 kvůli pandemii koronaviru stal jedním z nejvíce zasažených sektorů hospodářství. Statistiky za rok 2024 ukazují na pozitivní trend:
- počet příjezdů v HUZ: 1 390 673
- meziroční změna počtu příjezdů 2024/2023: 3,17 %
- počet nocí strávených v HUZ: 5 202 098
- průměrná doba pobytu (dny): 4,74
V roce 2024 přilákalo 52 sledovaných turistických cílů v Karlovarském kraji celkem 1,2 milionu návštěvníků. Mezi nejnavštěvovanější místa patřil Hrad Loket (161,5 tisíce návštěvníků), následovaný Miniaturparkem Boheminium v Mariánských Lázních (117,0 tis.), Císařskými lázněmi v Karlových Varech (90,3 tis.) a Motýlím domem Karlovy Vary (89,4 tis.).
(zdroj: www.czso.cz, www.czechtourism.cz, Čtvrtletně aktualizovaná statistická data od Institutu lázeňství a balneologie, v.v.i.)