„Každá archeologická situace zničená bez důkladné dokumentace mizí nenahraditelně a nevratně. I to je důvod, proč úmyslné ničení archeologických nemovitých a movitých nálezů, včetně rabování památek detektory, může a bývá stíháno nejen v rámci postihů zákona 20/1987Sb., v platném znění, ale také soudně dle trestního práva.“
Zdroj: webové stránky Archeologického ústavu AV ČR
Zákonná úprava
je ošetřena § 21-24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a ratifikovanou Úmluvou o ochraně archeologického dědictví Evropy(vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv č. 33/2000; Podle čl. 10 ústavního zákona š. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, je Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy s účinností dnem 1.6.2002 součástí právního řádu České republiky).
Obecnou prioritou mezinárodní konvence je ochrana archeologického fondu v jeho přirozeném prostředí. Postup záchrany archeologického dědictví naší země v případě potřeby řeší naše zákonná úprava.
Oprávnění k provádění archeologických výzkumů
Dle ustanovení § 21 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je k provádění archeologických výzkumů oprávněn Archeologický ústav.
Ministerstvo kultury může na žádost v odůvodněných případech po dohodě s Akademií věd České republiky povolit provádění archeologických výzkumů vysokým školám, pokud je provádějí při plnění svých vědeckých nebo pedagogických úkolů, muzeím nebo jiným organizacím, popřípadě fyzické osobě, které mají pro odborné provádění archeologických výzkumů potřebné předpoklady (dále jen „oprávněná organizace“). Oprávněná organizace uzavírá s Akademií věd České republiky dohodu o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů.
Seznam organizací oprávněných k provádění archeologických výzkumů - na stránkách Archeologického ústavu Akademie věd ČR
Povinnost ohlášení stavební činnosti na území s archeologickými nálezy
Ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, stanoví povinnost stavebníka ohlásit již vjiž od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.
Kraj může vydat v dohodě s ministerstvem kultury nařízením kraje plán území s archeologickými nálezy v kraji nebo ve vymezené části kraje, ve kterém se vyznačí území, na nichž se vyskytují nebo se mohou odůvodněně vyskytovat archeologické nálezy, a který slouží pro zabezpečení archeologického dědictví17a) a jako podklad pro plnění oznamovací povinnosti stavebníka podle § 22 odst. 2.
Archeologický ústav Akademie věd České republiky považuje za území s archeologickými nálezy území České republiky kromě míst vytěžených či jinak prokazatelně znehodnocených. V krajině sice jsou místa, kde je výskyt archeologických nemovitých a movitých nálezů pravděpodobnější a významnější a místa, kde jsou takové nálezy méně praqvděpodobné, i zde je však nutno vykonávat archeologickou památkovou péči, která by zamezila ničení ojedinělých archeologických nálezů. Zjistit, že území je bez archeologických nálezů může pouze archeologický výzkum a nikoliv stavební činnost.
Formulář pro oznámení stavební činnosti na území s archeologickými nálezy naleznete na internetových stránkách Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Oznamovací povinnost archeologických nálezů
Dle ustanovení § 23 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je nálezce (nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu) povinen učinit oznámení o nálezu Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dozvěděl. Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. má nálezce právo na odměnu, kterou mu poskytne krajský úřad, a to do výše ceny materiálu; je-li archeologický nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, v ostatních případech až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku. Nálezce má právo na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s archeologickým nálezem. O náhradě rozhodne a náhradu poskytne krajský úřad. O archeologických nálezech, k nimž dojde v souvislosti s přípravou nebo prováděním stavby, platí zvláštní předpisy (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)