Délka trasy: 6 km (s odbočkami až 7 km)
Náročnost trasy: Lehká
Nastoupáme celkem: 132 m
Povrch trasy: Převažuje asfaltový povrch
Doprava: Slabá
Cyklotrasa je vhodná pro: Turistická kola
Drmoul (Dürrmaul) - 0 km - (rozc. s 2137)
Jméno obce pochází údajně z německého "Dürr" (suchý, vyzáblý, hubený) a "Maul" (tlama, huba). Podle jiných pramenů vzniklo ze staročeského Trmal (trmáceti se). V Drmoule bývala početná židovská menšina, která si v obci roku 1801 postavila synagogu. Ta ale v roce 1981 vyhořela spolu s židovským domem. Prožil zde dětství pozdější rabín Isaac Mayer Weis, zakladatel amerického reformního judaismu. Na zdejší židovské prostředí vzpomíná spisovatel Norbert Frýd v románě "Vzorek bez ceny a pan biskup", neboť jeho dědeček z Drmoulu pocházel. Děj o životě ortodoxní židovské rodiny se odehrává právě v Drmoule a jeho okolí. Památku na N.Frýda nejdeme před obecním úřadem.
Na úřadu si (v pracovní době) můžeme vyzvednout s popisem zajímavostí v okolí. A pokud máme čas, tak některé zajímavosti v okolí můžeme navštívit. Část jich uvidíme po naší trase. Trasa začíná na rozcestí u školy a pokračuje směrem na Panský vrch.
V údolí Štolního potoka pramení další zajímavá kyselka. Dostala název podle zdejšího potoka (také se uvádí jako Kyselka pod Panským vrchem). Protože pramen ležel stranou osídlení, nebyl příliš navštěvovaný. V roce 1920 odkoupil louku s touto kyselkou od místního sedláka mariánskolázeňský výrobce citer Hans Haubner. Kyselku nechtěl stáčet, ale hodlal ji prodat se ziskem Mariánským Lázním. Za stejným účelem koupil kyselku v nedaleké Jedlové. Předpokládal, že Mariánské Lázně z obavy před konkurencí tyto prameny od něho odkoupí, ale nakonec byl rád, když si pramen koupila soukromá společnost. Z reklamních důvodů tehdy nazval tuto kyselku jako Kristův pramen.
Štolní pramen byl v roce 2008 upraven, vyčištěn a je vhodný i k pití.
Z rozcestí u kyselky můžeme kromě kyselky zajet také k nedalekému židovskému hřbitovu, případně si po trase 2201 vyjet až k Panské rozhledně vzdálené asi 1 km. Doporučuji ji jet k rozhledně kolem hřbitova a zpět lesem po MTB spojce.
TIP - Naučná stezka Panský vrch - (okruh 7 km)Mezi Panským vrchem a Cechem byla v roce 2010 vybudovaná zajímavá naučná stezka. Celkem má 12 zastavení a začíná u Panské rozhledny. Jednotlivá zastavení ale nejsou očíslovaná a nemůžeme se držet ani pořadí číslování z , uvedené na panelu u rozhledny. Číslování zastávek v mapě nemá žádný systém. NS se dá snadno projet na horském kole a je to asi 7 km jízdy, ale cesty nejsou vhodné pro dětské cyklisty. Nedostaneme se ale k zastávkám č. 6 a 7, tam se dá jít jen pěšky, je tam mokřina. Trasa je vyznačená turistickou značkou naučné stezky, ale značení není moc spolehlivé.
Mezi nejzajímavější zastávky na NS patří židovský hřbitov, číslo zastávky - 2. Je umístěný na palouku uprostřed lesa a najdeme tam infopanel se zajímavým povídáním o židovských tradicích. Nejstarší náhrobní kameny pocházejí až ze 17. století. Cesta k němu je značena jako odbočka z trasy 2201.
Od rozcestí U Kyselky pak pokračujeme po trase 2069 směrem na Dolní Žandov. Projedeme kolem památného stromu - dub u Oříšků a pak nás čeká táhlé stoupání až do Tří Seker.
Tři Sekery (Dreihacken) - 3,9 km V 15.století se rozprostíral v místě dnešní obce hluboký prales, kterým vedla úzká stezka do Úšovic. Celé území střežili Chodové a jejich služba byla řízena z Tachovského hradu. Obec se zajímavým jménem Tři Sekery založili počátkem 16.století němečtí horníci, kteří sem přišli z okolí Norimberka a otevřeli zde doly. Ve Třech Sekerách se dolovalo již roku 1538 a ves měla od roku 1607 právo svobodné těžby. V důlním revíru v oblasti Tří Seker byly dlouhou dobu dobývány měděné, olověné, stříbrné a kobaltové rudy. První doly byly otevřeny Kašparem Pluhem a fungovaly až do roku 1736. V roce 1836 byla těžba obnovena. Byly raženy dvě štoly, jedna u tzv. Stollmuhle (Na Štole) východně od obce Tři Sekery, druhá na západním úbočí, kde stojí obec. Později byly otevřeny doly Antonín, Anežka a Jan Nepomucký.
Podle pověsti se v okolí ztratili norimberští formani a našli tady lesknoucí se kameny. Podle velké váhy a lesku odhadli, že je to stříbrná nebo měděná ruda. Místo si označili třemi zářezy sekerou do mohutné jedle a pokračovali v cestě. Doma pak podle vzorků zjistili, že mají vysoký obsah mědi. Horníci z Norimberku se rozhodli, že se tam vydají. To udělali, postavili tady své chýše, přivedli s sebou rodiny a pustili se do těžby. Vzniklo hornické sídlo Tři Sekery a mělo vlastní znak - velkou jedli na stříbrném poli, která má v kořenech tři stříbrné sekery. Tato jedle měla být v místě, kde později stál hostinec Grüner Baum (Zelený strom). Takto podle pověsti vznikly Tři Sekery Tachovské. Později vznikli i Tři Sekery Kynžvartské, které měly ve znaku snop obilí, na něm tři stříbrné sekery a německý nápis Königswarter Dreihacken.
Dnes dominantu obce tvoří barokní kostel Čtrnácti svatých pomocníků, který se začal stavět v roce 1787. V roce 1898 byla založena škola a vyučuje se v ní dodnes.
Na budově obecního úřadu vedle kostela se nachází zavražděných dvou příslušníků Finanční stráže Václava Mareše a Josefa Dleska v roce 1947. Vrahem byl 23 letý bývalý instruktor Hitlerjugend Werner Milián z Příbora. Podařilo se mu utéci do blízkého Mähringu v Bavorsku. I přes žádost československé strany nebyl Němci vydán k potrestání.
Zajímavostí obce je obecní muzeum u kostela, kterému říkají . Vstup do muzea je na požádání u pracovníků nedalekého obecního úřadu.
Tři Sekery, vodojem - 4,1 km (rozc. s 2068)
Rozcestí u vodojemu je vlastně dvojité rozcestí, vzdálené od sebe 111 m. Křížíme se zde s trasou č.2068, která spojuje magistrálu Český les (trasa 36) z Plánské Hutě a klášterní trasu č.361 v Aleji Svobody.
U Kamence (Holenstein) - 5,6 km (rozc. s 36 - magistrálou Český les)Zde na rozcestí s magistrálou 36 naše trasa končí. Odtud můžeme pokračovat po magistrále na Dolní Žandov, nebo odbočíme vlevo na Chodovskou Huť.
Nedaleká lesní osada Kamenec má zajímavou historii. Holenstein znamená dutý kámen a za první republiky se také jmenoval Holštýn. Dříve v okolí bývala skaliska a v jednom z nich bylo uvnitř několik dutin, skrze než se dalo vylézt na vrchol skály. Byla to oblíbená turistická atrakce, ale za druhé války tu těžili zajatci kámen a skály vytěžily. Tím atrakce zanikla. Lesy v okolí Kamence patřily knížeti Windischgrätzovi a zde měl fořtovnu. Když byly v roce 1919 knížecí lesy zestátněny, byl na jejich památku u Malého Krásna postaven malý pomníček.
Nedaleká lesní osada Kamenec má zajímavou historii. Holenstein znamená dutý kámen a za první republiky se také jmenoval Holštýn. Dříve v okolí bývala skaliska a v jednom z nich bylo uvnitř několik dutin, skrze než se dalo vylézt na vrchol skály. Byla to oblíbená turistická atrakce, ale za druhé války tu těžili zajatci kámen a skály vytěžily. Tím atrakce zanikla. Lesy v okolí Kamence patřily knížeti Windischgrätzovi a zde měl fořtovnu. Když byly v roce 1919 knížecí lesy zestátněny, byl na jejich památku u Malého Krásna postaven malý pomníček.
Datum aktualizace