Délka trasy:
18 km (s odbočkami až 29 km)
Náročnost trasy: Lehká
Nastoupáme celkem: 232 m
Povrch trasy: Asfaltové cesty
Hustota dopravy: Mírný provoz
Cyklotrasa je vhodná pro: Všechny typy kol
Cyklotrasa 2201 přichází na Chebsko z Tachovska, tedy z Plzeňského kraje. Trasa začíná na samotě Žďár na rozcestí s Magistrálou Český les a vede přes Zadní Chodov a Horní Ves na Panskou rozhlednu u Drmoulu, kde zatím končí. V budoucnu by měla trasa pokračovat přes Malou a Velkou Hleďsebi do Mariánských Lázní.
Na začátek trasy do Žďáru u Halže se nedostaneme jinak, než po vlastní ose. Nejjednodušeji to asi bude po Magistrále (trasa č.
36), která prochází přes Cheb. Nejbližší vlaková zastávka je v Kynžvartu. Z nádraží pak jedeme po trase
2135 ve směru na Slatinu a na rozcestí U Liščí farmy se napojíme na Magistrálu, po které jedeme ve směru na Tachov až do Žďáru. Můžeme jet vlakem ale až do Tachova a odtud na kole do Halže a pak vystoupáme na Žďár.
Průjezdní místa (PM):
Naše trasa začíná na rozcestí u Prostředního Žďáru a pokračuje na Chodský Újezd. Dříve byl Žďár poměrně velká obec, téměř s 500 obyvateli, která se skládala z několika částí - Předního, Prostředního a Zadního Žďáru. Dnes tu najdeme už jen část Prostředního a několik chalup s hájovnou v Předním Žďáru. Na lesní křižovatce za Prostředním Žďárem se nachází kamenný pomníček -
Hubertův kříž (1918), který zde nechal postavit hrabě Nostic, majitel plánského panství. Opačným směrem, asi 1 km na jihovýchod je u lesní cesty do Štokova kamenný památník
Doroty Kronerové z roku 1636. V okolí vsi se pak nachází ještě několik
zajímavých křížků.
Přední Žďár (Vorder Brand) - 0,7 km
Ze začátku trasy na rozcestí je to jen kousek do Prostředního Žďáru. Když při sjíždění do Chodského Újezda vjedeme do lesa a zpomalíme, tak si vlevo můžeme všimnout velkolepé stavby hájovny. Nyní je v majetku Lesů ČR a byla postavena roku1933 architektem Heinrichem Scherrerem ze Sokolova. V roce 1979 hájovnu použil pro natáčení svého
filmu Drsná Planina začínající režisér Soukup. V hlavních rolích se objevila řada známých herců - Bartoška, Vyskočil, Potměšil, Zounar, Lábus, Kraus aj.Na opačné straně silnice, asi 200 m od cesty se nachází starý chráněný smrk. Musíme ho ale chvilku hledat. Smrk ztepilý má už věk přes 120 let, obvod kmene měří 300 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 26 m. Smrk je chráněn od roku 1983.
Přírodní památka Žďár - 2,8 kmAsi 200 m před výjezdem z lesa se nacházíme nedaleko od
u Chodského Újezda. Chráněn tu je lesní přirozený mokřad s ostřicovým společenstvem, bohatý na výskyt ohroženého
prstnatce májového.
Broklův kříž - 4,5 km
Necelý kilometr před Chodským Újezdem dorazíme k odbočce na Jalový Dvůr. Na rozcestí, mezi stromy si můžeme všimnout mohutného kamenného kříže z roku 1903. Dříve věřící stavěli v okolí vsí kříže pro slávu boží a "investoři" se pak na křížkách uváděli. Tento věnoval bohu kameník Michael Brokl z Chodského Újezdu č.p. 87 (tehdy Svatý Kříž). Bohužel nějaký vandal a zloděj dokázal
násilím vyrvat, nejspíš je ale při tom stejně zničil.Nedaleký
Jalový Dvůr (po trase 2202) patřil panství v Chodové Plané. Od 19. století tam býval lovecký zámeček a naposledy ho využívala pohraniční stráž. V 60. letech minulého století pak byl zbořen. Dál pokračujeme silnicí do Chodského Újezdu.
Více informací najdeme v článku Deníku
Výlet z Broumova ...
Kaplička v Chodském Újezdu - 5,2 km
Hned jak přijedeme do Újezdu, tak uvidíme u silnice malou kapličku. Byla postavená Wolfgangem Mayerem, místním obyvatelem v roce 1830. Uvnitř bývala kromě jiného i dřevěná soška Matky Boží s Jezulátkem. Byla to stará lidová řezbářská práce, ale už ji tam nenajdeme. Kaplička je chráněná státem.
Chodský Újezd (Heiligen Kreutz) - 5,6 kmDo zdejší krajiny přicházeli mniši z kláštera Waldsassen, aby šířili křesťanství mezi zdejším pohanským obyvatelstvem. Vyhledávali primitivní chýše uhlířů a lovců a stavěli u jejich obydlí vysoké kříže. Podle německé pověsti tu vznikla vesnice, které se říkalo U Kříže později Heiligenkreuz (Svatý Kříž), podle kostela Povýšení sv. Kříže.
Vesnička vznikla v na počátku 14. století, a jako privilegovaná chodská obec patřila až do husitských dob českému králi. Privilegium spočívalo v tom, že obyvatelé vsi směli dědit majetek v mužské i ženské linii a směli využívat tachovské městské právo. Král Ludvík Jagellonský povýšil v r. 1522 Svatý Kříž na městys, který pak mohl pořádat pravidelné sobotní trhy. Na konci 15. stol dochází k postupnému poněmčování. Roku 1606 král Rudolf II. prodal ves spolu s majetky v dalších třech vsích Joštu Schirndingerovi a ten připojil ves k chodovoplánskému panství, k němuž ves patřila až do konce feudalismu. Ve 30. letech měla obec necelých 900 obyvatel, dnes má sotva 400.
Pozdně barokní
z roku 1792 byl postaven na základech původního gotického kostela ze 14. stol. a dnes je kulturní památkou. V kostele je pozoruhodný starý deskový obraz Čtrnácti svatých pomocníků. Pod kostelem u silnice je novodobý upravený válečný pomníček věnovaný
. Původní válečný pomník, ale stál před domem dnešního úřadu.
Chodský Újezd, hřbitov - 6,0 kmNa rozcestí pod návsí se držíme vlevo a kolem hřbitova pokračujeme silnicí do údolí Hamerského potoka. Ale ještě ve vsi se na rohu hřbitova zastavíme. Nachází se tu totiž velmi cenná kamenická prácí z 18. století. Jsou to státem chráněná boží muka a vedle něj je malý kamenný pomníček. Po cestě se můžeme ještě zatavit na dalších dvou zajímavých místech. Nejprve vpravo u silnice pod vzrostlou tůjí, necelých 100 m od hřbitova si všimneme starých kamenných patníčků. Ty dříve ohraničovaly pomníček postavený na památku místního obyvatele
, který padl ve válce v Itálii v roce 1915. Povalený pomníček leží zapomenutý za stromem, zarostlý trávou. Za dalších asi 500 m stojí na opačné straně silnice kamenný svatý
, který se pomalu ztrácí ve větvích okolních stromů.
Hamerský potok (Hammerbach) - 7,4 kmZde na mostě přes Hamerský potok můžeme zase udělat malou zastávku. Už samotný název potoka napovídá, že na potoce dříve bývaly hamry a mlýny. A bylo jich zde hned několik. Od Broumova to byl Trnový mlýn, Habrový a Lorencův, pak Kornmühle, Býlý mlýn a další, které pokračovaly až k soutoku se Mží v Ústí u Kočova.
Většina z nich zanikla, ale zde v okolí se jeden mlýn zachoval. Je to Lorencův mlýn (Lorentz-Mühle), který byl původně se dvěma koly a později byl přestavěn na pilu. Mlýn najdeme východně od silnice, když před mostem odbočíme polní cestou vpravo a pokračujeme asi 500 metrů. Mlýn má
a současný majitel obnovil obytnou část.
Vrátíme se k mostu a za potokem je vidět stará zpevněná cesta vlevo. Ta vede k
, tedy k jeho pozůstatkům. Nad ním pak se tyčí stará a památná
. Přibližně dvěstěletá lípa malolistá roste asi 300 metrů od silnice. Obvod jejího dvojkmene měří 450 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 23 m. Chráněna je od roku 1981 jako krajinná dominanta.
Zadní Chodov (Hinten Kotten) - 8,5 kmPůvodně chodská ves založená při silnici z Chodové Plané do falckého Mähringu vznikla na počátku 14. století. Zpočátku náležela k chodovoplánskému panství, ale od 16. století patří tachovskému zámku. Vesničané byli osvobozeni od daní, zato však byli povinni hlídat hranice a chycenou zvěř odvádět na tachovský zámek. Roku 1930 se ve vsi uvádí 129 usedlostí a 710 obyvatel.
Dnes obec patří mezi nejlépe dochované urbanistické celky na Tachovsku. Zajímavé jsou stavby jednotlivých statků, např. kamenný špýchar č.p. 43 z počátku 16. století. Uprostřed návsi stojí kostelík Nejsvětější Trojice. Vznikl v letech 1781-83 rozšířením barokní kaple, vystavěné již roku 1724. Údajně v těchto místech stával ve 14. století gotický kostel. Vedle kostela na rozcestí je obnovený
.
Již v roce 1606 jsou v okolí připomínány staré doly, patrně na dolováni stříbrné rudy. Po válce se zde začala těžit
uranová ruda, dokonce sem bylo v 60 letech přemístěno ředitelství z Jáchymova. Nejhlubší důl dosahoval do hloubky 1263 m pod povrch a zaměstnáno zde bylo kolem 430 lidí. Důl byl uzavřen 24.11.1993 a doposud se areál likviduje. Všechny jámy se postupně nechali zaplavit a hlavní šachty se zasypávají.
Za totality byla na okraji vsi poddůstojnická
škola pohraniční stráže (1. školní prapor brigády v Plané), v současnosti je areál zlikvidován a staví se na jeho místě solární panely.
Pomníček Kukly - 9,3 km
Hned za Zadním Chodovem si můžeme na malém prostranství všimnout velkého kamene. Byl využit jako pomníček a byla na něj po revoluci umístěna památná deska vojáka Miloše Kukly, který zde zahynul v roce 1979. Jeho příběh je popsán na stránkách
Klubu českého pohraničí. Snad nejautentičtější popis událostí podali jeho bývalí kolegové na stránkách
Vojensko.cz
Trstěnice (Neudorf) - 12,3 kmPo necelých 2 km přijíždíme již do Karlovarského kraje a první obcí, po dalších 2 km jsou Trstěnice, dříve Nová Ves. V Trstěnicích U hřbitova trasa 2201 odbočuje vlevo na Horní Ves. Pokud zde nahlédneme
, zjistíme, jak jsou ze hřbitova odstraněny téměř všechny staré (předválečné) náhrobky. Nevím z jakého důvodu se to dělo, ale mohli jsme to vidět na všech hřbitovech obcí, kudy jsme po trase projížděli.
Trstěnice byly rozlehlá farní obec, pod kterou bylo přifařeno široké okolí až po Velkou Hleďsebi a majetkově spadala pod klášter v Teplé. Farní kostel sv. Víta pochází již ze 13. století a v jeho rokokovém interiéru můžeme vidět cenné nástěnné malby. Nedaleko obce, ve směru na Planou se nachází
chodovoplánského hraběte Berchem-Bogena z roku 1877. Dnes je uzavřen a v soukromých rukách, ale dříve tam byla restaurace.
V obci je
, známá restaurace s country hudbou a v létě tu pořádají vyjížďky na koních. Za kostelem si můžeme spočnout v krásném
parku s rybníčkem.
Horní Ves (Oberdorf) - 13,7 kmKilometrové mírné stoupání nás přivede do Horní Vsi. Zapadlá ves na okraji Karlovarského kraje bývala a stále je součástí obce Trstěnice. Původní jméno bylo Hořevec, později Oberdorf. Obec dlouho dobu patřila Redwitzům a za jejich panování byla ves rozdělena na dvě části. Jedna připadla panství Chodová Planá, druhá Tachovu. Předpokládá se, že ve vsi bývalo i panské sídlo, ale neví se, kde stálo.
V horní části vsi je na rozcestí značená spojka číslem 2201A, která je zkratkou přes Cech (kde se napojí na CT 2137) do Drmoulu. My ale pokračujeme stoupáním kolem statku na Kraví horu.
Skelné Hutě (Glashütten) - 16,2 kmPřejedeme přes vrchol Kraví hory, kde má v budoucnu vzniknout větrný park, a sjedeme do háje listnatých stromů. Hájek je vlastně vše co tu zbylo po bývalé vsi
Skelné Hutě.
Od 14.století se ve vsi vyráběly skleněné korálky do růženců. Jejich výroba se stala výsadou svobodných sedláků (tzv. svobodníků), střežících českou hranici. Kolem roku 1430 se tyto korále a skleněné prstýnky vyvážely do Norimberka. Po ukončení činnosti těchto drobných hutí se výroba později přesunula do sousedních obcí Háje a Slatina.
Ves mívala až 200 obyvatel a za první světové války zemřelo na frontě sedm mužů. Na jejich oběť připomínal válečný pomník na návsi a mohli jsem si ho všimnout na zahradě domu č.18 v Horní Vsi. V roce 1908 nechala obec postavit školu na okraji obce směrem k Drmoulu. Ze Skelných Hutí pocházela sekretářka K.H. Franka Rose-Marie Feilová. Narodila se zde 18. srpna 1923. Od roku 1943 pracovala pro Franka, měla tajnou pracovnu na Pražském hradě, auto a několik osobních průkazů na různá jména. Měla za úkol zapisovat přísně tajné Frankovy rozkazy a jezdit s důvěrnými vzkazy za předními nacistickými pohlaváry protektorátu.
Po odsunu německých obyvatel byly Hutě dosídleny z okresu Strakonice. Do obce ani po válce nevedla žádná silnice. Byly tu jen špatné polní cesty. Požáry a především špatné spojení se světem vedlo k tomu, že se lidé odtud postupně odstěhovali a v roce 1950 se Skelné Hutě definitivně vylidnily.
Svatovítská kyselka - 17,0 km (rozc. s CT 2137)Zde přijedeme na rozcestí s cyklotrasou 2137. Je tu panel s informacemi o blízké kyselce, ke které se dostaneme po štěkové cestě. Je to příjemné místečko k odpočinku a posezení. Po létech, kdy o kyselku nikdo nepečoval, se jí podařilo ochráncům přírody roku 2001 doslova vykopat ze země. Hloubka jímání pramene je přes 2 metry, tak dejte pozor, ať vám do pramene něco nespadne, těžko byste to pak lovili. Pramen je ale mírně zakalen, což odrazuje k jejímu ochutnání, ale vězte, že je výborná.
Z rozcestí pak pokračujeme v souběhu s trasou 2137 na silnici. ale ještě před tím uvidíme vpravo řídící věž - pozůstatek z bývalého vojenského cvičiště. Ještě nedávno vedle stávalaprovozní budova, ale ta už byla zbořena.
V údolíčku po trase 2137 ve směru na Drmoul bývala ještě v 50. letech malá ves Cech sv. Víta. Podobně jako Skelná Huť se ale postupně vylidnila, až posléze zanikla. Cech vznikl jako horniská osada a ještě po válce, v období prudkého rozvoje uranového hornictví v Česku se i zde prováděli průzkumy na uranovou rudu. Později se v okolí i uran nějakou dobu těžil. Pozůstatky jsou patrny severozápadně od Panské rozhledny. Průzkumná šachta patřila již vzpomínanému podniku v Zadním Chodově. Po skončení průzkumů pak oblast zabrala armáda a využívala jí jako cvičiště řidičů pásových vozidel. Dnes území paří obcí Drmoul, která tu začala upravovat cesty, vybudovala tu naučnou stezku a ochránci přírody obnovili kyselky. Čas od času se tu jezdí terénní jízdy, tzv. off-roady a areál využívají i motokrosaři a čtyřkolkáři.
Panská rozhledna - 17,7 km Přijedeme na silnici, kde se naše trasa odpojuje od 2137 a pokračuje vpravo ještě asi 200 m k Panské rozhledně, kde končí. Věž určitě stojí za to navštívit. Pokud jste navštívili věž na Krudumu, tak už jste si asi všimli, že je stejné konstrukce. Tato je ale o rok mladší, byla postavena v roce 2008 a 15. listopadu slavnostně otevřena. Při otevírání rozhledny proběhlo vyhlášení výsledku ankety „Jak pojmenovat rozhlednu“. Vylosovaným vítězem se stal Jaroslav Beneš s návrhem "Panská rozhledna".
Věž je vysoká 55 m, ale rozhlednové patro je ve 40 metrech, na které vede 207 schodů. Otevřena je volně od 15. března do 31.října denně, jinak je z bezpečnostních důvodů uzavřena.
Naučná stezka Panský vrch - (odb. z trasy 7 km)
Mezi Panským vrchem a Cechem byla v roce 2010 vybudovaná zajímavá naučná stezka. Celkem má 12 zastavení a začíná u Panské rozhledny. Jednotlivá zastavení ale nejsou očíslovaná a nemůžeme se držet ani pořadí číslování z , uvedené na panelu u rozhledny. Číslování zastávek v mapě nemá žádný systém. NS se dá snadno projet na horském kole a je to asi 7 km jízdy, ale cesty nejsou vhodné pro dětské cyklisty. Nedostaneme se ale k zastávkám č. 6 a 7, tam se dá jít jen pěšky, je tam mokřina. Trasa je vyznačená turistickou značkou naučné stezky, ale značení neni moc spolehlivé.
Mezi nejzajímavěsší zastávky na NS patří židovský hřbitov - č.2. Je umístěný na palouku uprostřed lesa a najdeme tam infopanel se zajímavým povídáním o židovských tradicích. Cesta k němu je šatně značena a těžko se hledá. Dostaneme se k němu, když budeme pokračovat severně po cestě, po pravé straně rozhledny asi 600 m, pak lesní pěšinou odbočíme šikmo vpravo a po dalších 150 m už bychom měli mezi stromy vidět palouk se hřbitovem. Pak můžeme sjet dolů na zpevněnou cestu po okraji lesa a pokračujeme pěšinou lesem (pozor na kořeny) ke Štolní kyselce - č.5.Štolní kyselka - (odb. z trasy 1,3 km)
V údolí Štolního potoka pramení další zajímavá kyselka. Dostala název podle zdejšího potoka (také se uvádí jako Kyselka pod Panským vrchem). Protože pramen ležel stranou osídlení nebyl příliš navštěvovaný. V roce 1920 odkoupil louku s touto kyselkou od místního sedláka mariánskolázeňský výrobce citer Hans Haubner. Kyselku nechtěl stáčet, ale hodlal ji prodat se ziskem Mariánským Lázním. Za stejným účelem koupil kyselku v nedaleké Jedlové. Předpokládal, že Mariánské Lázně z obavy před konkurencí tyto prameny od něho odkoupí, ale nakonec byl rád, když si pramen koupila soukromá společnost. Z reklamních důvodů tehdy nazval tuto kyselku jako Kristův pramen.Štolní pramen byl v roce 2008 upraven, vyčištěn a je vhodný i k pití.Po trase 2137 se pak dostaneme do Mariánských Lázní přímo k nádraží.
Datum aktualizace