Georg Haas (1841-1914) se narodil jako syn statkáře a průmyslníka Augusta Eusebia Haase (1804-1871). Vystudoval chemii na vídeňské polytechnice, po skončení studia převzal otcovu porcelánku v Horním Slavkově a společně se svým bratrancem Johannem Baptistem Cžjžkem (Čížkem) von Smidaich (1841-1925) vlastnil proslulou
firmu Haas & Czjzek,
založenou v roce 1792
. Jejich podnik se stal jednou z největších porcelánek v rakousko-uherské monarchii a vůbec první porcelánkou v Českých zemích.
V roce 1899 byl Georg Haas za svoje úspěchy v průmyslu povýšen do šlechtického stavu s predikátem "Haas von Hasenfels". V roce 1908 byl ještě povýšen do stavu svobodných pánů. Georg Haas byl vlastníkem statků Kynšperk nad Ohří (okr. Sokolov), Mostov a od roku 1912 jihomoravského hradu Bítova. Statky po jeho smrti zdědil syn Georg (1876-1945) proslulý zakladatel soukromé zoologické zahrady na Bítově.
Velkoprůmyslník Jiří Haas z Hasenfelsu vlastnil od r. 1886 zámek Mostov jako rodinné sídlo. Jiří Haas vlastnil podíly v porcelánce ve Slavkově a řadu dalších majetků získal po sňatku s Olgou Dannenbergovou dcerou koksařského magnáta z pruského Královce. S Olgou měl jednoho syna Jiřího ml. Jeho snaha získat šlechtický titul je po 10 letech průtahů úspěšná. Se souhlasem císaře Františka Josefa I. s přihlédnutím k jeho obchodním zásluhám získává v r. 1908 titul barona a rodový erb, což ho přišlo na velkou sumu - 80 tisíc zlatých a množství darů dvoru a trůnu. Protože správný šlechtic má vlastnit i hrad, kupuje si Haas v roce 1912 Bítov (leží nad dnešní Vranovskou přehradou na jižní Moravě).
V roce 1914 baron Haas umírá a je pochován v hrobce ve svém rodišti v nedalekém Kamenném Dvoře (u Kynšperka). Jeho majetek získává Olga a syn Jiří. Olga roku 1942 umírá na Mostovském zámku a podle své vůle byla pochována do hrobky ke svému muži. Rod Hassů byl posledním majitelem mostovského panství.
Jiřího Haase ml. neučinili rodiče vlastníkem porcelánky kvůli jeho rozmařilosti, ale vyměřili mu dostatečnou apanáž. Mladý Haas se přestěhoval ve svých 35 letech na hrad Bítov, kde provozuje své velké vášně. První je láska ke zvířatům, pro níž přeměnil okolí hradu a přilehlý statek ve velkou zoologickou zahradu. Nenáviděl lov a zabíjení a byl předobrazem dnešních ochránců přírody. Ve svých kotcích choval na 200 psů, vlastnil ušlechtilé koně a množství vzácných zvířat včetně proslulé lvice Mietzi-Mausi (odst. Baronova zool. zahrada). Lvici choval od jejího mládí a jeho přátelství s Mietzi dokazoval společnými obědy se lvicí za přítomnosti vyděšeného úřednictva. Druhou jeho vášní je vydržování si početného fraucimoru - milenek z okolních vesnic, převážně prostých děvčat. Byl otcem 15 dětí a několikrát stanul před chebským soudem kvůli určení otcovství. Dochovaly se jeho záznamy se jmény milenek a jim věnovanými peněžními dary (Maitressenkonto). Jiří Haas ml. žil až do roku 1945 na Bítově. Po květnu 1945 byl vyzván partyzány, aby hrad opustil a odešel pěšky ve svých 68 letech do Rakouska. To Haas neunesl a na hradě se zastřelil. Našli ho v hulánské uniformě, ve které bojoval v 1. sv. válce za císaře pána a byl pohřben v hradní kapli na Bítově.
V roce 1899 byl Georg Haas za svoje úspěchy v průmyslu povýšen do šlechtického stavu s predikátem "Haas von Hasenfels". V roce 1908 byl ještě povýšen do stavu svobodných pánů. Georg Haas byl vlastníkem statků Kynšperk nad Ohří (okr. Sokolov), Mostov a od roku 1912 jihomoravského hradu Bítova. Statky po jeho smrti zdědil syn Georg (1876-1945) proslulý zakladatel soukromé zoologické zahrady na Bítově.
Velkoprůmyslník Jiří Haas z Hasenfelsu vlastnil od r. 1886 zámek Mostov jako rodinné sídlo. Jiří Haas vlastnil podíly v porcelánce ve Slavkově a řadu dalších majetků získal po sňatku s Olgou Dannenbergovou dcerou koksařského magnáta z pruského Královce. S Olgou měl jednoho syna Jiřího ml. Jeho snaha získat šlechtický titul je po 10 letech průtahů úspěšná. Se souhlasem císaře Františka Josefa I. s přihlédnutím k jeho obchodním zásluhám získává v r. 1908 titul barona a rodový erb, což ho přišlo na velkou sumu - 80 tisíc zlatých a množství darů dvoru a trůnu. Protože správný šlechtic má vlastnit i hrad, kupuje si Haas v roce 1912 Bítov (leží nad dnešní Vranovskou přehradou na jižní Moravě).
V roce 1914 baron Haas umírá a je pochován v hrobce ve svém rodišti v nedalekém Kamenném Dvoře (u Kynšperka). Jeho majetek získává Olga a syn Jiří. Olga roku 1942 umírá na Mostovském zámku a podle své vůle byla pochována do hrobky ke svému muži. Rod Hassů byl posledním majitelem mostovského panství.
Jiřího Haase ml. neučinili rodiče vlastníkem porcelánky kvůli jeho rozmařilosti, ale vyměřili mu dostatečnou apanáž. Mladý Haas se přestěhoval ve svých 35 letech na hrad Bítov, kde provozuje své velké vášně. První je láska ke zvířatům, pro níž přeměnil okolí hradu a přilehlý statek ve velkou zoologickou zahradu. Nenáviděl lov a zabíjení a byl předobrazem dnešních ochránců přírody. Ve svých kotcích choval na 200 psů, vlastnil ušlechtilé koně a množství vzácných zvířat včetně proslulé lvice Mietzi-Mausi (odst. Baronova zool. zahrada). Lvici choval od jejího mládí a jeho přátelství s Mietzi dokazoval společnými obědy se lvicí za přítomnosti vyděšeného úřednictva. Druhou jeho vášní je vydržování si početného fraucimoru - milenek z okolních vesnic, převážně prostých děvčat. Byl otcem 15 dětí a několikrát stanul před chebským soudem kvůli určení otcovství. Dochovaly se jeho záznamy se jmény milenek a jim věnovanými peněžními dary (Maitressenkonto). Jiří Haas ml. žil až do roku 1945 na Bítově. Po květnu 1945 byl vyzván partyzány, aby hrad opustil a odešel pěšky ve svých 68 letech do Rakouska. To Haas neunesl a na hradě se zastřelil. Našli ho v hulánské uniformě, ve které bojoval v 1. sv. válce za císaře pána a byl pohřben v hradní kapli na Bítově.
Datum aktualizace