Místní cyklotrasa 2067  Libá, rozc. - Hůrka - Lužná u Ostrohu

Libá - 2,9 km  (rozc. s CT 2066)

 V Libé se můžeme zastavit v hostinci s dlouhým názvem "

". Už název naznačuje, že tu bývala tělocvična, která byla pak později upravená na taneční sál. V tomto

 scházeli členové početné nacistické strany. Druhá nejsilnější strana v Libé byla  sociální demokracie, která se sdružovala ve svém shromažďovali členové početné nacistické strany. Druhá nejsilnější strana v Libé byla  sociální demokracie, která se sdružovala ve svém domě

 v centru obce. V tomto domě si socialisti zřídili i první kino. Po válce byl dům upraven na dům služeb a v kině s promítalo až do roku 1988, kdy měla proběhnout jeho rekonstrukce. Po revoluci se však budova dostala do rukou nesolventního podnikatele, dlouhou dobu chátrala až musela být v roce 2002 stržena. 

Cyklotrasa z rozcestí vede silnicí prudkými zatáčkami a stoupáním k zámku. V zatáčce u zámku stávala první škola v Libé - německá 

. V Libé ještě mezi válkami převažovalo německé obyvatelstvo a Čechů zde bylo necelé 1%. Proto po vzniku Československa, kdy se v Sudetech mělo zahájit české vyučování, se podařilo otevřít českou školu v Libé až v roce 1925. Škola byla zřízena v sousedství německé školy a to i přes značný odpor a nelibost Němců. I přes těžké začátky se do české školy v roce 1932 zapsalo 15 žáků a dokonce v ní převažovali děti z německých rodin. Po mnichovské zradě a přičlenění Sudet k Říši byla česká škola zavřena. Po válce a vysídlení pak bylo české vyučování znovu zahájeno již v budově bývalé Volksschule. Po roce 1952 se škola přemístila do budovy po finanční stráži a tam zůstala do až současnosti. Stará budova školy byla po roce 1959 zbouraná.

 

 Libá, zámek (Liebenstein) - 3,5 km

Zámek nebyl nikdy pro veřejnost přístupný. Na místě dnešního zámku v Libé stával zpočátku hrad, který vznikl ve 13. století. Jméno hradu sem bylo přeneseno ze stejnojmenného hradu od Tirschenreuthu a znamenalo to "milý hrad". První zmínky o hradu (z roku 1264) uvádějí na hradě chebského rychtáře Ruprechta a pro rozlišení od německého hradu se píše z Nového Libštejna. V té době už hrad i ves stály a k panství patřilo v té době několik vsí v okolí. Když Libštejnové roku 1292 vymřeli, střídali se na hradě často různí majitelé. Několikrát využívali hrad jako základnu ke svým nájezdům i loupeživí rytíři. Jedním z nich byl i Václav Goswein, kterému roku 1381 král Václav IV. hrad za jeho loupeže zabavil a dal ho chebskému hejtmanovi. Další loupeže prováděl Jiří Cedvic (Jorg Zedtwitz), který svévolně vymáhal clo a mýto na zemské hranici, čímž poškozoval chebský obchod. Cedvic na svou ochranu na hrad umístil silnou posádku. Chebští však v roce 1509 jeho hrad oblehli a během 4 dní ho dobyli. Cedvic a jeho věrný společník Ondřej z Bachu utekli do Bavorska, a sedmdesát zajatých obránců hradu bylo odvedeno do chebského vězení (z toho bylo 24 šlechticů!). Když se po několika letech Jiří Cedvic vrátil z ciziny, zjistil že si jeho majetek rozdělili jeho příbuzní (nevěřili totiž, že by se chtěl někdy vrátit). Po dvou letech, kdy si to musel "žehlit" u chebských radních a dohadovat se o svůj majetek, se vše vyřešilo rokem 1520. Jiřího na hradě zastřelil někdo z jeho početných nepřátel. Za třicetileté války, hrad Libou úplně zpustošili Švédové. Ale v r.1719 byl hrad opět opraven a kolem r.1770 došlo k jeho přestavbě na rokokový zámek. Pod zámkem okolo potoka vznikl park a na severní straně zámku zahrady se vzácnými rostlinami. V roce 1763 byl pod zámkem postaven

a jeho stavba trvala 10 let. Cedvicové drželi panství Libá až do roku 1912, kdy celé panství Benno Cedvic prodal. Posledním předválečným majitelem zámku Libá byl Fridrich Käsmann, kterému celé panství po válce zabavil stát.

Po válce byl zpracován projekt na opravu a zpřístupnění zámku pro veřejnost. Ale tehdejší úřady záměr neschválily, protože měli obavu s nežádoucího zvýšeného pohybu osob vzhledem k blízkému hraničnímu pásmu. Poté se různé orgány nemohly dohodnout o jeho dalším využití a zámek nezadržitelně chátral. Zkázu urychlil požár na konci 80. let. Počátkem 90. let byl odkoupen asi za 150 tisíc kutnohorskou podnikatelkou, která započala s přestavbou na hotelové zařízení. Přesto, že dostávala milionové dotace, tak do zámku investovala asi jen část financí a opravy na zámku vázly. Nyní je zámek v rukou Ruského občana Griňova. Zároveň skupuje i pozemky v okolí zámku. Chtěl koupit i kostel, ale obec mu ho neprodala. Zámek se nyní opravuje, ale práce probíhají taky pomalu.

Od zámku pak pokračujeme nahoru na rozcestí, kde stojí informační tabule o obci.

 Libá, Štýrský kříž - 3,8 km

Od tabule nahoru směrem k lesu vede lesní cesta a v místě, kde začíná les, stojí dřevěný kříž. Od svého vzniku se mu říká

, ale nikdo neví proč. Postavil ho místní tesař Adam Klaus v roce 1936 a v roce 1991 byl opraven. Od kříže se pak vrátíme zpět na silnici a pokračujeme po cyklotrase směrem na Cheb.

 Bílá kaplička - 4,2 km

Když vyjedeme na vyvýšeninu za Libou, uvidíme po levé straně cesty malou udržovanou kapličku. Jmenuje Bílá kaplička, ale nějakým nedopatřením je nyní natřena na žluto. Kaple je chráněná jako lidová architektura. Byla postavena údajně pro Cedvicovu dceru, která se provdala do sousedního hradu (asi na Hazlov nebo Seeberg). Protože se jí však stýskalo, nechali ji postavit rodiče na tomto vršku kapličku, na kterou bylo z nového hradu tehdy vidět. Vždy když se pak jejich dcera podívala z okna nového domova, uviděla kapličku a věděla, že tam někde je její rodný domov. 

Naší trasou pak dál pokračuje po silnici na rozcestí k Hůrce.

  Hůrka rozcestí - 4,6 km

Tady můžeme odbočit z trasy do Hůrky. Projedeme vsí a na dalším rozcestí se zase napojíme na trasu. 

 

TIP:  Hůrka (Riehm) - (odb. z trasy 0,5 km)

Osada Riehm vznikla už před rokem 1322 a v roce 1952 byla přejmenovaná na Hůrku. Už v roce 1395 zde bylo 8 selských usedlostí. Dlouhou dobu pak byla majetkem zedtwitzovského panství. Až do roku 1406 patřila Hůrka k faře v Pomezí, poté k novému farnímu úřadu v Libé společně s dvory Sorghof a  Klausenhof. V roce 1850, kdy se Hůrka stává osadou obce Dubina v ní žilo 137 obyvatel v 16 domech. V roce 1874 byla v Hůrce postavena škola, společná i pro sousední Dobrošov a okolní samoty. V roce 1950 hraniční obec Dubina zaniká a Hůrka s Lužnou se stávají součástí obce Libá. V Hůrce samotné zůstaly po roce 1950 ze 17 domů stát pouhé tři domy, přitom statek č. 9 vyhořel po zásahu bombou v roce 1945. Původní stav vesnické zástavby byl sice do roku 1980 vyrovnán výstavbou nových řadových domků pro zaměstnance statku, ale i tak měla Hůrka pouze 59 bydlících osob. 

Pokračujeme stále po silnici až na druhou odbočku do Hůrky.

 

TIP:   Smírčí kříž V Rybnících - (odb. z trasy 0,8 km)

Na druhé odbočce do Hůrky odbočuje zároveň nalevo polní zpevněná cesta k rybníkům. Pokud tam odbočíme, můžeme spatřit nenápadný středověký  smírčí kříž. V roce 1495 v těchto místech zabil již zmiňovaný loupeživý rytíř Jiří Cedvic z Libé Hanse Roglera, rychtáře z Hazlova. Událost byla tehdy vyřešena smírem a Cedvicovi bylo uloženo zaplatit 30 guldenů a postavit zde kamenný kříž. Ten dodnes stojí na okraji lesíku, kousek od turistického rozcestníku V rybnících. Tehdy se vraždy mezi zámožnými lidmi řešily rychle a zřejmě i shovívavě. Stačilo mít pár guldenů a pak otesat ten kámen. I když asi i na to měl lidi.

Odtud se zase vrátíme na silnici a pokračujeme dál směrem na Cheb.

TIP:  Poustevna (Klausenhof)  (odb. z trasy 1 km)

Již od roku 1305 je v blízkosti Hůrky uváděn dvůr Klausenhof se dvěma sedláky. Klausenhof v překladu znamená Poustevnický dvůr a je rovněž znám pod názvem Sorkov a nebo Poustevna. Byl to hospodářský dvůr a náležel k obci Hůrka. Oba dvory se později staly částí osady Lužná a byly přebudovány ve vzorové zemědělské statky. V roce 1930 bydlelo na statku Klausenhof 30 osob a na Sorghofu 9 lidí. Za 2.sv.války přes Poustevnu procházel pochod smrti se zajatými vojáky. Později byl dvůr přestavěn na rekreační chatu a dnes patří chebské stavební společnosti. Najdete tu stylovou restauraci, která je otevřená denně od 16 hodin, kromě pondělí.