Místní cyklotrasa č. 2180  Luby - Opatov - Libocký Důl

Trasa začíná v Lubech na vlakovém nádraží, což je konečná stanice trati 146 Cheb-Luby.

 

  Luby (Schönbach) - 0 km (rozc. s trasou 36 a 2132)

Historie města je velmi stará a začíná už ve 12 století, kdy okolí osídlovali Slované. Tehdy se obec jmenovala Schommpach. Ve státním archivu v Mnichově se nachází pergamenová listina římského krále Ludvíka Bavora, který povýšil Luby na město s právem pořádat týdenní trhy. Ve 14.století se Luby dostaly pod správu císaře Karla IV jako manské léno a roku 1370 se staly majetkem českých králů. Majitelé lubského panství se poměrně často střídaly. Nejdéle, asi 150 let, byly Luby v držení rodu Písniců (Piessnitz), který nechal v Horních Lubech postavit zámek. Zajímavé bylo období v letech 1798-1816, kdy panství patřilo 73 lubským a chebským měšťanům a sedlákům. V roce 1868 pak připadly Luby pod správu města Cheb. V roce 1921 oslavily Luby 600 let od povýšení na město a v roce 1927 byla na náměstí odhalena , který se od té doby stal symbolem města. Město se do začátku 1. světové války rozrostlo o 200 domů a vznikly nové části města jako je Zálubí a Pětidomí. Naopak po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva se Luby hodně vylidnily, což znamenalo pro město výrazný úpadek. Mnoho domů, zvláště ze staré zástavby nebylo užíváno a tak musely být postupně zbořeny. Tento osud potkalo v Lubech na 300 domů. Místo nich se pak od roku 1964 začaly stavět paneláky, nebo v lepším případě vznikaly nové parky. V Lubech jsou registrovány tři historické památky. Mariánský sloup na horním náměstí, kostel sv. Ondřeje a kaple Panny Marie na městském hřbitově. Na náměstí 5. května začíná naučná stezka Lubsko, která má 17 zastávek a je možné ji projet i na kole.

Mariánský sloup - 0 km

Žulový sloup s pískovcovou sochou Panny Marie s Ježíškem byl za druhé světové války z náměstí odstraněn a chátral kdesi v úkrytu za kostelem. Teprve v roce 2004 se ho podařilo opravit a přemístit zpátky. Mariánský sloup vznikl v roce 1699. Od druhé světové války po něm na lubském náměstí zbylo jen prázdné místo. Pamětníci iniciovali před několik lety akci na obnovu sloupu na původním místě. Podařilo se sesbírat peníze a památku opravit a přemístit. Sloup je v České republice raritou, protože podobných sloupů je u nás jen několik. Socha Madony je totiž oboustranná. Je to jedna figura, ale tvář má z obou stran. Ježíška drží v náručí vpředu i vzadu. Památka byla slavnostně odhalena při lubských slavnostech, které připadly na významný křesťanský svátek Nanebevzetí Panny Marie.

   Kostel sv. Ondřeje - 0,2 km

Dominantou historického jádra města je farní kostel sv. Ondřeje a je jednou z nejstarších církevních staveb v západočeském regionu. Stavba kostela byla zahájena kolem roku 1188 a později byl kostel několikrát přestavován. Při stavebně historickém průzkumu v roce 1988 byly ve věži odhaleny pozůstatky románské stavby a bylo zjištěno, že věž kostela je nejstarší částí stavby a sloužila dříve k obranným účelům. Opevněný kostel s mohutnou pozdně románskou věží měl později nad lodí vystavěné patro, nesené dřevěnými krakorci.Kostel je zasvěcen jednomu z apoštolů - sv.Ondřejovi. Svatý Ondřej je patronem sedláků, rybářů a nevěst. Bývá vyzýván na pomoc proti dně a nejčastěji je zobrazován na kříži ve tvaru X nebo s rybářskou sítí a rybami. Dnešní vzhled získal kostel po několikaleté generální opravě, která byla dokončena roku 1993. Během opravy kostela bylo nalezeno několik kamenných reliéfů, které byly do té doby součástí schodiště. Na jednom z kamenů je například znázorněna . Původ a účel kamenných reliéfů se ale nepodařilo zjistit. Všechny nalezené reliéfy jsou nyní upevněny na vnější zdi kostela. Z druhé strany kostela můžeme vidět dvě , které  jsou poslední dosud zachované ze skupiny soch, které stály na Opatovskému vrchu. Sochy pak byly ke kostelu přemístěny, aby se zachovala jejich památka.

  Kašna pod kostelem - 0,2 km

Při opravách schodů a průchodu ke kostelu v roce 2006 se úplně náhodou zjistilo, že ve zdi terasy bývala stará kašna. Kdy kašna vznikla se neví. Byla do ní přiváděna voda z pramene u So­kolovny a zanikla někdy v 50. letech 20. století. Průzkum z přelomu roku 2006/2007 prokázal, že část stropu a čelní kvádry se zachovaly a tak město nechalo kašnu opravit. Při její obnově hodně pomohly dobové fotografie. Vlastní rekonstrukce staré kašny začala v květnu 2007 a v prosinci už byly práce ukončeny. Vzhled rekonstruované kašny odpovídá v rozměrech a materi­álu původnímu stavu. Je moc dobře, že tato kdysi důležitá zařízení budou zachována i pro budoucí pokolení. 

  Luby rozcestí - 0,3 km (rozc. s CT 36)

Z náměstí 5.května vede trasa 2180 spolu s magistrálou 36 Sokolovskou ulicí kolem dost zastaralé, ale stále funkční benzinové pumpy. Na následující křižovatce se trasa 36 odpojuje a pokračuje po hlavní silnici na Kraslice, zatímco naše trasa odbočuje silnicí vpravo k Opatovu. Na konci města v zatáčce u posledního domu se nachází drobná zřejmě nějaká madona, kterou tu někdo udržuje a opatruje. Trasa pak odtud pokračuje stále po silnici do Opatova.

  Opatov (Absroth) - 1,6 km

Dříve poměrně rozsáhlá obec s dvěmi desítkami dvorů, které byly roztroušeny od Opatovského vrchu až do údolí Opatovského potoka, kterému se dříve říkalo Olivetská hora z německého Ölberg (snad podle stejnojmenné hory v Jeruzalémě, kde je největší židovský hřbitov na světě). Z původních dvorů se dodnes zachovalo jen několik posledních stavení. K obci patřily dříve i okolní dvory Blasshaus a Landhaus, části osady Fünfhausen (Pětidomí), Egeten (Zálubí) a osada Leibitschgrund (Libocký Důl). Z Opatova pocházel významný houslař 19. století Sommer Ägidius (1857 - 1913). Roku 1896 získal stříbrnou medaili za housle na výstavě v Chebu a v r. 1900 stříbrnou medaili na výstavě v Ústí nad Labem. Jeho violoncello z roku 1896 vlastnila LŠU v Ostravě-Zábřehu. Na velké části bývalé obce a na okolních lukách vznikla rozsáhlá obora pro vysokou zvěř. Pokud jsme vyzbrojeni dalekohledem, budeme tu mít pěknou podívanou. V oboře se prohání (no, spíše povaluje)  v poměrně velkých houfech, takže je na co se dívat. Za vsí těsně u cesty po levé straně můžeme vidět malé jezírko, kde se slušně daří , která již ovládla celou plochu mělkého jezírka. Po celou dobu jízdy přes podhorské louky máme krásné výhledy do údolí Opatovského potoka a také na pasoucí se zvěř v oboře. Cesta stoupá do mělkého sedla mezi Opatovkým vrchem (650 m) a Strážištěm (677 m). V sedle narazíme na odbočku pěkné polní cesty vpravo na Strážiště, která dál vede po hřebeni na Ptačinec (679 m) až k hájovně na Výhledech. Odtud se pak dá sjet do buď  vlevo do Libockého údolí, nebo kolem větrných elektráren přes Čižebnou do Nového Kostela. Naše cyklotrasa je ale ze sedla značená stále po silnici, po které sjedeme dvěmi serpentinami do Libockého dolu.

  Libocký Důl (Leibitschgrund) - 3,5 km

Je to malebné údolí Libockého potoka, kde bývala malá ves a dodnes se tu nachází stará textilní továrna o jejíž historii se zatím nenašly žádné záznamy. Její původní majitel (zřejmě Richard Krumbholz) zde postavil i svůj velký rodinný dům, několik hospodářských stavení a pravděpodobně také dřevěnou kapli. Továrna byla poháněna vlastním generátorem na vodní energii. Voda byla přiváděna dlouhým náhonem z Libockého potoka (přesněji je to potok Zadní Liboc) a v místě, kde se náhon odděluje od potoka byla postavena vyrovnávací nádrž na regulaci toku v náhonu. Náhon a zbytky hráze je to, co uvidíme jako první napravo od cesty. Kousek pod hrází pak odbočuje lesní cesta přes potok (s propadlým můstkem) a vodní náhon k rodinnému domu bývalého majitele. Přes propadlý můstek se dá přeskočit, ale kola tu můžeme nechat, beztak se sem budeme vracet.

  Kaple, rozcestí - 4,2 km  (odb. 0,25 km)

Cesta k domu vede kolem malebné dřevěné kapličky, uvnitř které jsou dva pomníčky z 1. sv.války od Richarda a Marie Krumbholzovi. Jeden je věnován památce padlých mužů z Libockého dolu a na druhém je zmiňována památka poručíka Savojských dragounů Karla Kirchfreue, jako rodinného přítele rodiny Krumbholzů. Nově tam pak přibyl dřevěný křížek, asi z nějakého neštěstí z roku 1997 se jménem Alexander Kubala. Pokud byla kaple postavena na památku padlých v 1.sv.válce, tak pravděpodobně byla postavena někdy po roce 1918 a je až s podivem, jak je stále poměrně zachovalá. Byla by proto velká škoda, kdyby se o ní nikdo nepostaral a kaple by měla zaniknout. Obytný dům, spíše malý , se zachoval v poměrně dobrém stavu a v 90. letech byl v majetku Sboru požární ochrany v Habartově. Dnes už vypadá opuštěný. V okolí domu stojí ještě zbytky stájí a vede tudy stará, již dost zarostlá zadní cesta do továrny. Odtud se pak vrátíme zpět na silnici a budeme po ní pokračovat dolů po cyklotrase. Po chvíli pak budeme míjet vpravo od cesty na louce rozrostlý . Ten od dob Metternicha, který si bolševník vysadil u svého zámku v Kynžvartu jako cizokrajnou rostlinu, stále více začíná ovládat naši krajinu. Je to něco jako rostlinný mor, dokonale se mu u nás daří a je takřka nezničitelný. Ty hnědé vysoké klacky, dosahující někdy výšky až 3 m, jsou uschlé květy z předcházejícího roku.

  Továrna - 5,0 km

Pak už přijedeme k již vzpomínané továrně. Pravděpodobně to byla textilka a postavená byla někdy na počátku minulého století. Je otázkou, proč byla továrna postavena právě v takové pustině, kde nejbližší město - Luby je vzdálené několik kilometrů. Pravděpodobně to byl důvod ekonomický, protože Libocký potok má zde docela spád a i dostatek vody pro pohon generátoru. Na budově továrny jsou dodnes vidět zbytky původního jména továrny, ale bohužel je již nečitelné. Po válce továrna patřila Brněnské firmě Unitex, která zde skladovala a zpracovávala bavlnu pro textilku ve Svatavě a pracovalo tady kolem 15 lidí. Z budovy rodinného domu bývalého majitele byly zřízeny podnikové byty. Dnes je továrna v soukromých rukou a proslýchá se, že tady chce nový majitel vybudovat ekofarmu a vyrábět biopotraviny. 

 

  Libocký Důl, rozcestí - 5,8 km (rozc. s 2178)