V Senátu je k vidění výstava o světovém dědictví Krušných hor

Jestli se Krušné hory skutečně památkou UNESCO stanou, se rozhodne na počátku července na 43. zasedání Výboru světového dědictví v ázerbájdžánském Baku.  „Příprava žádosti o zápis Krušných hor na Seznam světového dědictví probíhala od začátku v úzké spolupráci se saskou stranou a lze očekávat, že po uznání světové jedinečnosti Krušných hor by tato spolupráce měla dále narůstat, a to zvláště v oblasti infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu,“ řekl místopředseda Senátu a starosta Božího Daru Jan Horník, který nad výstavou převzal záštitu. „Už dnes zájem turistů o Krušné hory rychle stoupá, a pokud se ocitnou na prestižním seznamu UNESCO, bude to impuls k dalšímu nárůstu, na což je třeba se dobře připravit,“ dodal. Také na území Božího Daru se nachází několik významných hornických památek, které jsou součástí nominační žádosti.

Výstava by měla rovněž přilákat do Krušných hor návštěvníky, kteří zatím směřovali do jiných částí republiky „Výstavu navštíví až 50 tisíc lidí, což je pro nás perfektní způsob, jak pozvat návštěvníky do našeho kraje. Expozice určitě zaujme, přesvědčily mě o tom například překvapené reakce kurátorek, které netušily, jak moc Krušné hory nabízejí ve srovnání s Krkonošemi a Šumavou,“vysvětlil uvolněný zastupitel Karlovarského kraje Vojtěch Franta, který se účastnil slavnostní vernisáže. 

Autorem výstavy se stal ředitel obecně prospěšné společnosti Montanregion Erzgebirge Michal Urban, který se podílel také na přípravě žádosti o zápis Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO. „Není žádný jiný region na světě, který by se zasloužil o rozvoj rudního hornictví a hutnictví tolik jako Krušné hory, což lze doložit prostřednictvím stovek hmotných i nehmotných památek, jež se v českém a saském Krušnohoří z jeho dlouhé hornické historie dochovaly,“ uvedl. 

Zdůvodnění mimořádné univerzální hodnoty Krušných hor se opírá mimo jiné o světově významné vynálezy a inovace v oblasti báňských a hutních technologií, které se zvláště v 16. století, ale i později šířily z Krušných hor do celé Evropy i zámoří, nebo o globální význam Krušných hor pro rozvoj báňské legislativy, administrativy a školství, ale také měnových systémů. To dokládá i příběh jáchymovského tolaru, z nějž se na více než 300 let vyvinulo celoevropské platidlo a který dal název i americkému dolaru. Díky více než 800 letům téměř soustavné těžby a zpracování rud vznikla v Krušných horách jedinečná hornická krajina s unikátními montánními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí specifických horních měst, která nemá ve světě obdoby. Tyto památky dokládají způsoby těžby a úpravy různých rud ve všech obdobích od 12. až do 20. století, především pak rud stříbra, cínu, kobaltu, železa a naposledy uranu.

Výstava Krušné hory na cestě mezi památky světového dědictví UNESCO je veřejnosti přístupná až do 1. září o víkendech a státních svátcích od 10 do 18 hodin. Vstup zdarma.